O koních

Vlastnictví koně

Je to věc docela běžná. V poslední době vidíme čím dál víc malých holčiček s bohatými rodiči, kteří jim koupí koníka, ustájí jej v drahé stáji, kde má koník málem pozlacený box, nakoupí nejražší vybavení a zaplatí super trenéra a myslí si, že tím učiní koně šťastného.

Spíš svije dcerku nebo syna, na koně už tak často nemyslí.

Nechci tím na nikoho narážet, neboť znám lidičky, kteří to myslí opravdu dobře a že jim to jde, ale bohužel jich není tolik, jak bych si přála.

Lidé mají rádi čisté, dobře vyhřebelcované koně, kteří jsou ustájeni a přikryti dekou. drží je stranou, aby je ostatní nepokopali nebo nepokousali.

Koně naopak milují bláto a nesnášejí stáje. Být čistý není důležité, naopak - bláto koni slouží, aby se zbavil parazitů. Co je pro něho skutečně důležité , je bezpečí, spokojenost a někdo, s kým si může hrát. Kopnutí nebo kousnutí patří k životu ve stádě, souvisí s procesem socializace a u mladých koní je součástí jejich dospívání.

A zase, zkuste se na to podívat očima koně. Čemu byste dali přednost: deseti tisícům akrů pozemků, kde se budete prohánět a krmit, a stádu skýtajícím bezpečí a zábavu, anebo malému prostoru, kde budete sami a odkud vás budou denně vyvádět na práci či občas na ježdění?

U mnoha koní držených v malém prostoru a v izolaci od ostatních vzniknou mentální a emocionální potíže.Koně držení v zajetí a izolaci často překypují množstvím potlačované energie a utlumeného vzrušení. Jestliže si nemůžou hrát na získávání převahy s ostatními koňmi, budou si tak chtít hrát s vámi. Útočení, kopání, narážení a přetlačování nejsou míněny jako snaha zranit. Oni si prostě jen hrají. Nesmí vás překvapit, když si s vámi takto hrubě bude chtít váš kůň hrát, on neví, jak jsou lidé křehcí.

Chováme-li koně, jsme odpovědní za jeho mentální a emocionální zdraví, stejně jako jeho fyzický stav. na to hodně lidí zapomíná. Proto mu:

- dejte co nejvíce prostoru

-umožněte pobyt ve společnosti - ve stádě s několika ostatními koňmi

-poskytněte mentální, emocionální a fyzickou stimulaci

-věnujte větší pozornost z hlediska vnitřního blaha než po stránce vzhledu.

To neznamená, že budete jeho zevnějšek zanedbávat, jde o to, neklást význam jeho vzhledu před to, jak se cítí.



Kolik lidí tohle vážně dělá? Kolik lidí považuje koně za víc, než za stroj k vození zadku? Pokud jste došli až sem, věřím, že jistě patříte mezi ně a zamyslíte se, jak udělat život pro vašeho koně ještě lepší.

23.07.2009 10:39:21 | stálý odkaz


O koních


Koně v zimě

Zima se nám už hlásí a ačkoliv by si asi většina z nás už přála teplé jarní počasí, vyjížďky na sněhu mají taky své neopakovatelné kouzlo.

Ovšem nejsou stále jenom hezké dny. V zimě je jich spíš málo. A před většinou majitelů koní leží otázka co s jejich miláčkem, když zrovna prší, sněží, na zemi je bláto a výběhy plavou...

Největší výhodou je určitě krytá hala. V tom případě můžete s koněm běžně pracovat, přes zimu zlepšit jeho přiježděnost, pohrát si s ním...

Kdo ji však k dispozici nemá, má to těžší. Já dávám v zimě koním větší volnost...poflakují se po pastivách, po výbězích, chodíme na procházky, hrajem si ze země. Jízdárnu ani dělat nemůžeme, jelikož je celá blátivá, halu k dispozici nemám. Občas zajedem prozkoušet naše základy na vzdálenější louku, která je k tomu vhodná. Jinak nás můžete v zimě hlavně potkat jak trajdáme v terénu. Koně sice spadnou ze svalu, ale udržet je ve stejné kondici jako v létě opravdu nejde. Zimu jim vždycky nechávám volnější. Na jaře začínáme pomalu pozvolna pracovat.

V zimě mám koně také neustále venku. Jsem zastánce volného ustájení, koně se můžou jít schovat, i když se tak moc neděje. Pokud máte koně venku už od léta a zvykáte je postupně, naroste jim hustá zimní srst a měli by být dostatečně připraveni zimu venku zvládnout. Pokud však nejsou dostatečně osrstěni, deka je vhodná. Je nutné zajistit koním dostatečný nejlépe neustálý přísun sena, kterým se v mrazivých dnech dokážou zahřát lépe jako dekou. Také přísun čerstvé vody je nutný, musí se hlídat, jestli není zamrzlá.

Koně, kteří pracují i v zimě se často dekují, stříhají se nebo se brzkým dekováním zamezí růstu husté zimní srsti. Dlouhá srst špatně v chladném a vlhkém počasí schne, koně se více potí a můžou ztrícet i dobrou kondici.

Při vyjížďkách nejezděte ihned klusem nebo cvalem, dbejte na řádné vykrokování a rozehřátí koní.
V zimě v terénu cválejte a klusejte pouze po známých cestách, kde vás nic nepřekvapí, pokud je hodně sněhu, příkopy, díry a vyvýšeniny nejsou vidět a můžou následovat nehezké pády.

Zimu si každý užívá po svém, ale přeji všem, abyste si ji řádně užili a snad nám vyjde i hezčí počasí než bylo loni :)
23.07.2009 10:38:10 | stálý odkaz


koně - prostředí 2

koně - prostředí




Chtěla bych zde uveřejnit opět další kapitolku z knihy celostní ošetřování kopyt koní.

Jedná se o pár vět ohledně prostředí, ve kterém koně žijí nebo by měli žít. Jsem ráda, že v dnešní době začínají růst chovy na pastvinách, ve stádech, v prostředí, kam koně bezesporu patří. Ovšem, taková pastviny může být jak špatná, tak dobrá...ale o tom až jinde.

Opravdu hodně často slyším : "Chudáci ti koně, ona je nechá v takovém počasí venku..."

Moji koně si můžou vybrat. Můžou jít domů, kam skoro nikdy nejdou. Pouze v obrovských vedrech nebo při opravdu velkých a prudkých bouřích. Jinak tráví dny v noci i přes den venku, stejně jako v létě, tak i v zimě.

Proč? Snad vám to tohle trošičku víc objasní...



V přirozených životních podmínkách koní teplota neustále trochu kolísá, v denním/nočním rytmu znatelně, stejně jako se změnami ročních období zčásti drasticky. No a jsou kopytníci v souladu se svou anatomií připraveni: jak teplota 40°C , tak chlad -30°C i více jsou bez problému snášeny bez změn kopyt nebo nějakých onemocnění, přičemž kolísání teplot během 24 hodin v některých klimatických pásmech může činit rozdíl až 30°C.



Jak to koně snášejí? Vnitřní teplota těla musí být držena konstantně na cca 38,5°C, aby mohly probíhat chemické procesy látkové výměny předpokládaným (životně nezbytným) způsobem!

Vnější schránka těla koní, tedy kůže se v průběhu milionů let prostřednictvím mnoha citlivých mechanismů přizpůsobila k úloze udržovat lětesnou teplotu stabilní, a to i přes stále kolísající teplotu okolí. Přitom je u koní hlavním problémem dopravit teplo ,které vzniká aktivitou svalů , z těla. Kůň má vzhledem ke své tělesné hmotě relativně malý povrch těla, ze kterého může být teplo vyzařováním odváděno ven.

Zásadní rozdíly průměrných teplot v zimě a v létě jsou vyrovnávány různou povahou letní a zimní srsti. Denní kolísání tepla nebo chladu může být vyrovnáno vzpřímením a pokládáním chlupů - a tak změnou hustoty izolační vzduchové vrstvy kolem těla.

Jak pohyb chlupů srsti, tak i rozšiřování a zužování krevních cév vyžadují práci svalů. Jak známo, svaly jsou ale výkonné teprve tehdy, pokud jsou trénovány, tedy neustále ve cviku. To je u volně žijících koní dáno nutností.

Pokud nestačí ztenčení izolační vrstvy , mohou koně vylučovat pot, jehož výpařování má dodatečný chladící účinek. Jakmile je znovu dosaženo optimální tělesné teploty, vylučování potu je reflexivně zastaveno. Chlupy se otočí proti větru, aby co nejrychleji oschl zbývající pot a chladící účinek již dále nepokračoval.



Kniha Celostní ošetřování kopyt je opravdu velice zajímavá knížečka a moc ji doporučuju. Tohle bylo jenom něco málo ohledně teploty koně a toho, proč je možné, chovat koně klidně venku s možností přístřešku.

22.07.2009 22:47:49 | stálý odkaz


přirozené životní prostředí

přirozené životní prostředí




S lichokopytníky se setkáváme v nejrozmanitějším přirozeném prostředí: žijí na islandu na chudých, kamenitých , dlouhodobě zmrzlých půdách, v přívětivých krajinách plných lučních porostů Evropy, ve stepích všech světadílů, v záplavové oblasti Donu s Camargue, dokonce i ve skalnatých pouštích Afriky a Ameriky. Těmto krajinám odpovídá různé klima, půda i dostupná potrava. Přesto je podoba, způsob chování i biologie všech koní stejná. Kopyta se nelyší ani anatomickou skladbou ani funkcí. A tak musí existovat určité vlivy, které jsou dominantním způsobem , přesahujícím všechny klimatické, geografické a potravní podmínky, vlivy, které jsou všude stejné, avšak zásadně se rozcházejí s podmínkami chovu, u nás obvyklými...



zdroj: kniha - celostní ošetřování kopyt koní


22.07.2009 22:44:53 | stálý odkaz


vliv zpusobu chovu koní na delku jejich života

Úvod -průměrná délka života koní v jejich přirozeném prostředí je 30-40 let. V lidské péči dosahují v ojedinělých případech polovinu tohoto stáří , většinou však o hodně méně, ačkoliv jsou koně dnes objekty přepychu a jejich chovatelé mají k dispozici všechny moderní poznatky, včetně moderní medicíny.



Příčiny tohoto rozporu spočívá v tom, že toho sice bylo a je mnoho vyzkoumáno a publikováno, ovšem tyto poznatky nebyly předány ani studentům, ani chovatelům koní. A tak je např. velmi málo známo, že kopyta jsou vysoce specializované orgány s mnoha funkcemi nutnými pro zdraví celého organismu. Pokud onemocní jeden z vysoce specializovaných prstů (kopyto) koně, ten již nemůže následovat stále putující stádo a stává se tak nechráněným jednotlivcem, který je vydán svým přirozeným nepřátelům. Nemůže také dojít k vodnímu zdroji nebo nové pastvině a tak pojde hlady nebo žízní. V lidské péči existují sice možnosti k přežití, protože jsou z pravidla poskytnuty různé léčebné pokusy. Ovšem v praxi je to tak, že léčby mají často jen krátkodobý účinek. Na konci je kůň s nemocným kopytem usmrcen, protože už dále nemůže svému majiteli sloužit. Naproti tomu existují neslyšící koně, se kterými nemají majitele žádné problémy a také slepí koně mohou zastávat svou službu. Jednoocí koně jsou využíváni dokonce jako parkuroví nebo honební koně.

Využití koně pro člověka a tudíž jeho délka života tedy stojí a padá se zdravím jeho kopyt.

22.07.2009 22:42:57 | stálý odkaz


Kopita

Kopyta

Kopytní mechanismus je součástí jakéhosi zařízení ke tlumení nárazu. Vedle zavěšení končetin koně na hrudník, popř. pánev, zaúhlování kloubů končetin a kloubních chrupavek, absorbuje kopytní mechanismus až 4% energie nárazu, která vzniká při dopadu končetiny na zem. Tato energie se přemění v pohyb kopytního pouzdra. Tvrdé a nepohyblivé kopytní pouzdro by prasklo. Kromě pohybu kopytního pouzdra se část energie nárazu přemění v teplo. Teplo umožňuje dobré prokrvení v systému vlácečnic a tím i dobré zásobení všech oblastí kopytní škáry krví a energií.

Co mají společného kopyto a čtyři roční období?

Ve volné přírodě hodně, v případě ustájení koně ve stáji, kdy po celý rok žije téměř stejných podmínkách, už mnohem méně. Je třeba pochopit vztah mezi počasím, vlastnostmi terénu a konzistencí kopytní rohoviny, abychom věděli, jak mohou ovlivnit výběr vhodné ochrany kopyt ve vztahu ke kopytnímu mechanismu, schopnosti tlumit nárazy, vlastnostem rohoviny a způsobu ustájení koně.

Rohovina může přijímat vodu a opět se jí zbavovat, z čehož vyplývá, že se stupeň tvrdosti rohoviny kopyt mění během roku podle vlhkosti prostředí.

V létě je rohovina z celého roku nejtvrdší, málo prší, ráno není na trávě skoro žádná rosa. Tento stav je ovšem žádoucí, jelikož je kopyto mnohem méně náchylné k „ochození“ než poddajné, měkké kopyto. Ovšem vysušená rohovina může začít praskat a štípat, pokud se kůň pohybuje na velmi tvrdém povrchu. Většina prasklin je však jen povrchových.

Kopyta na podzim – deště jsou delší, terén začíná být vlhčí, kopyta se po létu napravují. Sají vodu a měknou. Jsou dokonce tak měkká, že rohovina je nasáklá na maximum. Kopyto je méně odolné proti otírání, což nevadí divokému koni pohybujícímu se po měkkém terénu, ale je to problém u koně jezdeckého,který na podzim musí běhat po štěrkových a asfaltových cestách. (Takových snad moc není)

Je zima, země je již několik týdnů zamrzlá na kámen a pokrytá sněhem. Scénář k zimní pohádce? To ano, ale takové zimy byly kdysi v celé Evropě. V zimě rostou kopyta mnohem pomaleji, u některých koní se růst rohoviny v zimě skoro zastaví. Kopyta však mají v tuto roční dobu další důležitou úlohu – schopnost kopytní rohoviny tepelně izolovat má nyní pro koně nesmírný význam. Pokud bychom měli běhat 24 hodin denně po zmrzlém povrchu, velice rychle bychom přišli k omrzlinám a později i o nohy.Kopyta chrání koně před podobným osudem.

Stejně jako celá příroda, probouzí se i kůň ze zimního „spánku“. Požadavky na pohyb se zvyšují a kopyta se tomu přizpůsobují. V této roční době má kůň ideální podmínky pro pohyb. Země je vlhká, ale ne mokrá, takže kopyta v ní zanechávají otisky, ale neboří se příliš hluboko. To jsou podmínky, které bychom jako jezdci chtěli mít po celý rok. Kůň má chuť běhat, je tak bujný, že běhá a vyhazuje. Kopyta se v této době opotřebovávají mnohem méně, něž kolik narostou.

Vidíte, jak moc roční období ovlivňuje stav kopyt našich koní, pokud to způsob jejich ustájení dovolí. Je také zřejmé, proč dochází k problémům, když ustájení poskytuje koni téměř stále stejné podmínky, takže se po celý rok pohybuje na tvrdých „letních kopytech“ nebo na měkkých „podzimních kopytech.“




Informace převzaty z knihy: Jak chránit kopyta koní (Gisela Rau, Burkhard Rau, nakladatelství brázda)












22.07.2009 22:37:46 | stálý odkaz


Vitaminy

Vitamíny jsou v určitém minimálním množství nezbytné pro látkovou přeměnu a regulaci metabolizmu živočišného organizmu. Nejsou ani zdrojem energie ani stavebními látkami, ale vesměs mají funkci jako součást katalyzátorů biochemických reakcí. Požadavky na vitamíny jsou závislé na věku, fyziologickém stavu, pracovním zatížení a stresovém zatížení koně. Suplementace vitamínů je důležitá především u vysoce sportovně zatěžovaných koní. U koní s mírnou zátěží bývá potřeba vitamínů pokryta poskytnutím kvalitní krmné dávky, tj. především kvalitní zelené píce. Vitamíny rozdělujeme podle rozpustnosti na vitamíny rozpustné v tucích a vitamíny rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné ve vodě se v organizmu nekumulují, jejich přebytek se vylučuje močí a nelze je tudíž předávkovat. Vitamíny rozpustné v tucích se v organizmu koně ukládají do zásoby a při jejich nepřiměřeném podávání může dojít k předávkování. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří vit. C, a skupina vitamínů B. V tucích jsou rozpustné vitamíny A, D, E a K.

A) VITAMÍNY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH

Vitamín A (retinol)
Funkce: vitamín A je důležitý pro zdraví epitelových tkání - epitelů dýchacího, trávicího a reprodukčního traktu. Je absolutně nezbytný pro zachování zdraví oční rohovky. Má i další důležité úlohy jako je nepostradatelnost při tvorbě spermií a vajíček. Je důležitý i pro normální růst kostí a pro zdraví kůže a srsti.
Zdroje: nejdůležitějším zdrojem vitamínu A je kvalitní čerstvá píce a vysoce kvalitní seno. Vitamín A se v těle syntetizuje z beta-karotenu, který je obsažen především v krmné mrkvi nebo řepě.
Deficit: deficit vitamínu A se projevuje šeroslepostí, špatnou kvalitou kůže a srsti, častým výskytem respiračních infekcí, nebo reprodukčními problémy. U mladých koní může vést jeho deficit ke špatnému vývinu kosterní soustavy. Naopak trvalý přebytek tohoto vitamínu může způsobit lámavost kostí, slabost a deprese.
Doporučná denní dávka: 15 - 50 tis. IU (mezinárodních jednotek) denně. Suplementace tohoto vitamínu se doporučuje především rostoucím koním, březím a kojícím klisnám a hřebcům v připouštěcím období.

Vitamín D (cholekalciferol)
Funkce: vitamín D je důležitý pro střevní absorpci vápníku a pro jeho zabudování do kostí.
Zdroje: vitamín D není běžně obsažen v krmné dávce. Prekurzory tohoto vitamínu jsou obsaženy v rostlinných krmivech a jsou také syntetizovány v organizmu koně. tyto prekurzory se nacházejí v kůži koně a jsou přeměňovány na vitamín D vlivem slunečního záření.
Deficit: nedostatek vitamínu D může zapříčinit poruchy růstu a špatný vývoj kosterní soustavy, případně nechutenství.
Doporučená denní dávka: 0 - 5000 IU. Suplementace vitamínem D je užitečná v případě rostoucích koní kteří nejsou odchováváni pastevně s dostatečným přísunem slunečního záření. Vhodné je podávání vitamínu D při léčbě zlomenin kostí a koním, kteří byli dlouhou dobu drženi ve stáji bez kontaktu se slunečním zářením.

Vitamín E (a-tokoferol)
Funkce: vitamín E působí jako antioxydant, který neutralizuje škodlivé volné radikály, které poškozují tělní tkáně. Vitamín E stabilizuje buněčné membrány a společně se selenem chrání svalovou tkáň koně. Má významnou roli v imunitním systému a v ochraně tkání před působením bakterií a virů.
Zdroje: nejbohatším zdrojem vitamínu E jsou za studena lisované rostlinné oleje. Vitamín E obsahuje i zelená píce a seno, jeho obsah však rychle klesá s dobou skladování a při vyšší skladovací vlhkosti. V jadrných krmivech je vitamín E ničen šrotováním, mačkáním a veškerými jinými technologickými úpravami.
Deficit: menší než optimální příjem antioxydantů má za následek špatnou toleranci ke stresu, pokles výkonnosti, náchylnost k infekcím a špatné hojení ran. Neadekvátní příjem vitamín E oslabuje imunitní funkce koně. Jeho příjem společně se selenem je velmi důležitý pro vývoj a správnou funkci svalstva. Podávání vitamínu E a selenu pomáhá předcházet svalovým onemocněním a napomáhá jejich léčbě.
Doporučená denní dávka: 500 - 5000 IU denně. Vyšší dávky se používají u intenzivně zatěžovaných dostihových a sportovních koní. Společně se selenem je vhodné podávat vitamín E všem sportovně zatěžovaným koním, březím a kojícím klisnám a novorozeným hříbatům. U sportovních koní je suplementace vitamínem E a selenem vhodná k omezení svalových onemocnění a pro jejich léčbu.

Vitamín K (menadion)
Funkce: vitamín K je zodpovědný za normální srážlivost krve.
Zdroje: prekursory vitamínu K jsou běžné v rostlinných zdrojích. V játrech koně se přeměňují na aktivní formu vitamínu K.
Deficit: deficience vitamínu K se běžně nevyskytuje. Teoreticky je možná u koní s chronickými problémy zažívacího traktu a jater.
Doporučená denní dávka: nestanovuje se.

B) VITAMÍNY ROZPUSTNÉ VE VODĚ

Vitamín B1 (thiamin)
Funkce: vitamíny skupiny B jsou důležité pro každou životní funkci a pro každou buňku v živočišném organizmu. Thiamin je nezbytný pro metabolizmu karbohydrátů, tuků
a bílkovin. Bez adekvátního přísunu thiaminu je organizmus neschopný odbourat laktát a pyruvát a ty se hromadí v krvi koně. Thiamin je také nezbytný pro proces přepisu DNA a pro přenos nervových impulzů. Zdroje: poměrně vysoká množství vitamínů skupiny B obsahují jadrná krmiva a krmné kvasnice. Vitamíny skupiny B jsou také syntetizovány v trávicím traktu pomocí mikroorganizmů žijících ve slepém vaku koně.
Deficit: u koní krmených běžnou krmnou dávkou se deficit vitamínů skupiny B nevyskytuje. Nedostatek thiaminu se může objevit u koní nedostatečnou nebo nekvalitní krmnou dávkou, nebo u koní s dlouhodobým onemocněním trávicího traktu. Deficit thiaminu se pak projevuje nervovými poruchami, vyšší hladinou laktátu a pyruvátu v krvi, svalovými křečemi a nechutenstvím.
Doporučená denní dávka: 0 - 250 mg denně. U koní v mírné zátěži není potřeba vitamín B1 dodávat, suplementace je vhodná pro sportovní a dostihové koně ve vysoké zátěži. Vyšší dávky mohou redukovat nervozitu koní.

Vitamín B2 (riboflavin)
Funkce: riboflavin je důležitý pro celkový metabolizmus, pro svalovou a nervovou funkci. Účastní se především aerobních procesů metabolizmu.
Zdroje: riboflavin je obsažen v jadrných krmivech a kvasnicích. Je také syntetizován střevními mikroorganizmy, ale jeho syntéza klesá pod vlivem stresu.
Deficit: u koní s běžnou krmnou dávkou se deficit vitamínu B2 téměř nevyskytuje.
Doporučená denní dávka: do 50 g denně. Přídavek vitamínu B2 lze doporučit vysoce výkonným koním a koním s vysoce koncentrovanou krmnou dávkou a krmnou dávkou s přídavkem rostlinných olejů.

Vitamín B6 (pyridoxin)
Funkce: vitamín B6 zasahuje do celkového metabolizmu, je nezbytný pro červenou krvetvorbu a utilizaci aminokyselin. Je důležitý také pro vytváření energetických rezerv ve formě glykogenu.
Zdroje: jako všechny vitamíny skupiny B je obsažen v jádru a krmných kvasnicích. Je také produkován střevními mikroorganizmy, ale za stresu jeho produkce rapidně klesá.
Deficit: nedostatek tohoto vitamínu se vyskytuje velmi zřídka. Projevem nedostatku může být anémie, snížená výkonnost, oslabená imunita a nervózní chování.
Doporučená denní dávka: 0 - 300 mg. Jako všechny vitamíny skupiny B, měl by být pyridoxin dodáván především vysoce zatěžovaným koním, koním s malým příjmem potravy, nebo s onemocněním trávicího traktu, případně koním oslabeným nebo v rekonvalescenci.

Vitamín B12 (kobalamin)
Funkce: vitamín B12 je nezbytný především pro červenou krvetvorbu a pro metabolické pochody.
Zdroje: podobně jako ostatní B vitamíny je nejvíce obsažen v jádru a krmných kvasnicích.
Deficit: nedostatek je velmi vzácný. Může se objevit anémie, ztráta výkonnost nebo úbytek na hmotnosti.
Doporučená denní dávka: do 200 µg denně.

Kyselina pangamová (vitamín B15)
Funkce: zasahuje do celkového metabolizmu.
Zdroje: kyselina pangamová je obsažena především v jadrných krmivech.
Deficit: nedostatek pangamové kyseliny se obvykle neprojevuje. U vysoce výkonných koní může její deficit znamenat pomalejší a horší regeneraci po zátěži.
Doporučená denní dávka: nestanovuje se.

Kyselina listová (folacin)
Funkce: kyselina listová má podobné funkce jako ostatní vitamíny skupiny B. Zasahuje do celkového metabolizmu a účastní se při tvorbě červených krvinek.
Zdroje: obdobně jako ostatní B vitamíny je kyselina listová nejvíce obsažena v jádru a krmných kvasnicích. Též je syntetizována střevními mikroorganizmy.
Deficit: deficit kyseliny listové může způsobit anémii a sníženou výkonnost.
Doporučená denní dávka: do 15 mg denně. Suplementace je vhodná jen pro vysoce výkonné koně.

Vitamín C (kyselina askorbová)
Funkce: vitamín C působí jako antioxydant a chrání tkáně před poškozováním škodlivými volnými radikály. Zasahuje do celkového metabolizmu a je nezbytný pro krvetvorbu. Působí protistresově a urychluje regeneraci po zátěži. Zvyšuje odolnost organizmu proti infekcím a je důležitý pro zdraví pojivových tkání, kostí, šlach a vazů.
Zdroje: vitamín C se nachází především v čerstvé píci a krmných okopaninách. Koně mají schopnost syntetizovat si záchovné množství vitamínu C v játrech z glukózy.
Deficit: obecné příznaky deficitu vitamínu C zahrnují špatnou toleranci ke stresu, sníženou výkonnost, náchylnost k infekcím a špatné hojení ran.
Doporučená denní dávka: 4,5 - 10 g denně. Pro intenzivně zatěžované dostihové koně jsou doporučovány dávky 5 - 20 g denně. Suplementace vitamínu C je v podstatě prospěšná pro každého koně. Pozitivně se projeví lepší odolností vůči infekcím, lepší regenerací po zátěži a odolností vůči stresu. Vitamín C je také doporučován pro léčbu a prevenci onemocnění kostí, kloubů, vazů a šlach.

Biotin (vitamín H)
Funkce: Biotin má metabolickou roli v karboxylačních reakcích organizmu. Na biotinu závislé enzymy mají funkci v životně důležitých metabolických procesech glukózy a syntézy tuku a mají také prokazatelný efekt na jiné důležité metabolické procesy. Biotin je tedy nezbytný pro normální utilizaci živin, podporu a růst tělesných tkání a pro reprodukci zvířat. Zcela nepostradatelný je pro zdravou kopytní rohovinu. Biotin iniciuje procesy spojené s kopyty tím, že chrání senzitivní tkáně a zesiluje rohovinu spodních částí kopytní stěny.
Zdroje: biotin je řídce rozšířen v některých rostlinách. Nejbohatší zdroje jsou: kvasnice, ořechy a olejnatá semena. Částečně je syntetizován střevní mikroflórou, avšak o absorpci a využitelnosti takto získaného biotinu se vedou spory.
Deficit: deficit biotin se v prvé řadě projevuje nekvalitní, suchou, drolivou rohovinou kopyta a slabou kopytní stěnou.
Doporučená denní dávka: 0 - 20 mg. Podávání biotinu se doporučuje zejména koním s nekvalitní rohovinou kopyta. Po léčbě biotinem (cca za 6 měsíců) je možné pozorovat podstatné zlepšení kvality kopytní rohoviny, kopytní stěna se stává silnější a pevnější.



22.07.2009 22:36:33 | stálý odkaz


JEDOVATE ROSTLINY

Starček přímětník , který je smrtelně jedovatý v suchém stavu,ve kterém ho koně ochotně přijímají. Způsobuje poruchy jater, projevující se až po určité době a přechází i k jejich akutnímu selhání.

Tis červený je další smrtelně jedovatou rostlinou. Po konzumaci nastává okamžitá smrt. Někdy kůň uhyne ještě s větévkou tisu v hubě.Skořec obecný způsobuje u koní rovněž smrt, a to i po pozření malého množství. Většinou jej však koně odmítají pro jeho špatnou chuť.

Skořec obecný způsobuje u koní rovněž, a to i po pozření malého množství. Většinou jej však koně odmítají pro jeho špatnou chuť.

Štědřenec je pro koně smrtelně jedovatý po pozření kterékoliv jeho části, zvláště pak semen. U koně, který ho pozřel, se projeví nervové poruchy a pak dochází k úhynu.Vlnice rovněž paří mezi byliny pro koně velmi jedovaté. Výsledkem pozření je ochrnutí koně.

Vlnice patří mezi byliny pro koně velmi jedovaté. Výsledkem požití Vlnice je ochrnutí koně.

Čirok obyčejný obsahuje mnoho nitrátu a kyanidu, proto je silně toxický. U koní vyvolává poruchy dýchacích cest a může přivodit i smrt.

Pryskyřník je pro koně středně jedovatý. Pokud ho koním nepředkládáme s ostatní trávou ke krmení nasekaný, vyhýbají se mu díky jeho žlutým květům, které koně zřejmě odrazují. Pokud je ale pryskyřník v suchém stavu součástí sena, je pro koně neškodný.

Dub obsahuje ve svých listech a plodech - žaludech - velké množství taninu. Po konzumaci se vyskytují koliky, zácpa a bývají poškozeny i ledviny.

Rulík zlomocný způsobuje u koní svým obsahem atropinu rozšíření zornic očí, což je známkou otravy, při níž koně nejsou schopni stát.

Hasivka (kapraď) je pro koně toxická i v suchém stavu. Příznakem pozření této rostliny je spavost, držení zadních končetin od sebe a sražená záď. Nejjedovatější jsou mladé listy.

Třezalka je nebezpečná svým působením na světlou a bílou kůži koní., která se tak stává velice citlivá na sluneční záření a objevují se na ní velmi bolestivé popáleniny.

Přeslička způsobuje, že koně vrávorají a často se ani neudrží na nohou.

Javor červený je pro koně jedovatý hlavně v létě a na podzim. Otravu poznáte podle nažloutlé barvy sliznic, což je důsledek anémie.

22.07.2009 22:33:35 | stálý odkaz


Letní vyrážka

Letní vyrážka

Dnes se vychází z toho, že předpokladem pro vznik letní vyrážky je téměř vždy vrozená predispozice. Ovšem za příčiny se mezi jinými považuje také pokousání pakomárky, které u zvířat vyvolává silně svědivou alergickou reakci. Po intenzivním dření postiženého místa vznikají mokvající , infikované záněty kůže.

Krmivo bohaté na vlákninu a chudé na bílkoviny a ustájení koně v době, kdy létají pakomárci , tedy ráno a večer, může zabránit vzniku exzému.


22.07.2009 22:32:33 | stálý odkaz


OTLAKY OD SEDLA

Otlak od sedla

Koně může otlačit i dobře padnoucí sedlo na špinavé dečce. To je případ zpocených a ztvrdlých deček z filcu nebo deček, které koni dobře nesedí nebo nejsou správně položené. Konkrétně u delších vyjížděk je třeba během přestávek koně odsedlat a prohlédnout mu hřbet pod sedlem, zda tam není otlak , otok nebo neobvykle teplé místo. Podle okolí změny lze otlak potlačit už při jeho vzniku přiložením ručníku namočeného do slabého dezinfekčního prostředku.Pokud možno v pravidelných intervalech se má hřbet omývat chladnou vodou nebo roztokem octa (jedna až tři polévkové lžíce octa na litr vody).

Otlaky na kohoutku nebo sedla se nesmí podceňovat, protože otevřené rány se zde léčí velmi dlouho, dokonce mohou vést k tomu, že se na koni už nebude moct jezdit.Tvrdé uzly v oblasti sedla jsou většinou staré ucpané mazové žlázky, v nichž se nahromadil tvrdý hnis.

Pamatuj: Nejúčinnější opatření v prevenci problémů otlaků od sedla jsou často prané sedlové dečky a denní péče o hřbet koně spočívající v omytí čistou vodou nebo mírně hřejivými tekutinami.

22.07.2009 22:30:17 | stálý odkaz


Podlom

Podlom

Také u opečovávaných koní se mohou na končetinách v ohbí spěnky objevit strupovité hnisavé okrsky.

Příčinou dnes už není ani tak špatná higiena stájí, ale průmyslové zněčištění krajiny a to, že se do povrchu v jezdeckých halách přimíchávají nemrznoucí látky nebo sůl. V lehkých případech stačí, když se ohbí spěnky hodně promasíruje čistým ručníkem a nakonec se denně namaže například zinkovou mastí či mastí Bepanthen. Není dobré spěnky umývat příliš. Prevencí je mazání spěnek před vyjížďkou mastí obsahující zinek a rybí olej. Na zvláště špatně se hojící podlomy se po dobu tří týdnů přiloží obvaz, aby postiženou a citlivou kůži nedráždila podestýlka.



22.07.2009 22:28:36 | stálý odkaz


Spalení od slunce

spálení od slunce



Při intenzivním slunečním záření na pastvině může u tmavých koní s bílými odznaky dojít k podráždění kůže s následným oloupáním. Obvykle rychle pomůže ochrana před dalším sluncem a potírání mastí s rybím olejem. Dlouhotrvající popáleniny od slunce mohou vést k poškození vnitřních orgánů. Preventivně lze nanášet opalovací krémy s vysokým ochanným faktorem.

ke spálení od slunce dochází především na nepigmentovaných místech těla, které jsou vystavené slunečnímu záření. Každý výběh musí koni poskytovat možnou ochranu před ostrým slunečním zářením!

22.07.2009 22:22:19 | stálý odkaz


Kolika

Kolika


Pojem kolika neznamená onemocnění, je to pouze výraz pro komplex příznaků, které lze nejjednodušeji charakterizovat jako bolest břicha.

příznaky: v případě lehké koliky začíná kůň hrabat hrudní končetinou. Švihá ocasem a často si lehá. Ohlíží se na slabinu, ze které bolest vychází. V případě silné koliky se válí, kope pánevními končetinami po břiše a začíná se silně potit. Často si lehá na zem a několik minut leží na hřbetě. Bolesti mohou být natolik silné, že kůň tluče hlavou do zdi a může si způsobit vážná zranění.

příčiny: z mnoha příčin zde vyjmenuji pouze ty důležité.

V případě nedostatečného krmiva se kůň snaží vyrovnat nedostatek krmiva nekontrolovaným příjmem slámy. Sláma je často špatně rozžvýkaná a způsobuje zácpu tlustého střeva. Pokud je kolika vyvolaná zasunutím úseku střeva do sebe, jsou příznaky velmi dramatické a bez rychlé operace je jen malá šance na vyléčení.

Silná plynatost střev, způsobená pozřením nevhodného krmiva (např. plesnivého sena) , způsobuje, že střeva tlačí na bránici, takže se koni velmi těžce dýchá. Často má viditelně zvětšené břicho. Kromě plesnivého sena je najčastější příčinou kolik (ale také chronického kašle) seno slisované pod tlakem a často ještě ne zcela vyschlé. Do stáje patří pouze to nejkvalitnější seno (zelené, s lístky, aromaticky voňavé a praskající)!

V poměru s ostatními částmi trávícího ústrojí je žaludek koně poměrně malý. POjme pouze 10-15litrů. Není uzpůsoben tomu, aby za den přijal dvě nebo tři veliké dávky krmiva. K přeplnění žaludku dochází například tehdy, dostane-li se kůň nepozorovaně k bedně s krmivem.

Ne vždy jsou však bolesti břicha způsobené onemosněním střev. Jako další příčiny připadají v úvahu poškození ledvin, křeče svaloviny močového měchýře, ucpání jícnu a pozření jedovatých rostlin.

Různé typy kolik:

-zácpa tlustého střeva (ucpání tenkého střeva) Kůň stojí v postoji, jakoby chtěl močit. příznaky koliky jsou často jen mírné, koblížky trusu jsou malé a suché.
Možná příčina. příliš málo pohybu nebo přechod na velmi vláknité krmivo.

- kolika tentého střeva rychle nastupující kolikaprovázená válením a šviháním ocasem. Řídký, páchnoucí trus - nebezpečí ohrožení života!
Možná příčina: plesnivé seno,smála - nadměrné krmení řepou, čerstvým chlebem.

-Zácpa (ve slepém střevě a žaludkovitém rozšíření) Kolika nastupuje pomalu, trus páchne.
Možná příčina: příliš málo pohybu nebo nepravidelný pohyb, pozření velkého množství slámy, zkrmování sena chudého na lístky.

-křečová kolika (v lačníku) Kůň vykazuje bolestivou snahu o kálení a močení, neklid, válení.
Možná příčina: příjem velkého množství studené vody nebo přemrzlého krmiva, velmi rychlý příjem krmiva

-plynová kolika při klkání může polykání vzduchu vést k náhlému, bolestivému naplnění žaludku a tenkého střeva




22.07.2009 22:19:48 | stálý odkaz


Muj pes

Argošek
Jmeno:Argo
Plemeno:Německy ohař
Pohlaví:Pes
Zbarveni:Hnědy
Povaha:Argošek je moc hodny pejsek je to moje sluničko je to lovecky pes ale taky pěkny mazlik ma 7 let no jo no už starne
jeho foto mužete vzhlednou v fotoalbu
22.07.2009 21:54:17 | stálý odkaz


Koně z naši staje

Lejdyna
Jmeno: Lejdyna
Plemeno:Shetlansky pony
Pohlavi:Kobyla
Povaka:Lejdyna je maly trpaslik je moc krasna a hodna velka mala učitelka ale umi i zlobyt a dost jinak je moc hodna
jeji foto mužete vzhlednout ve fotoalbu
22.07.2009 21:29:05 | stálý odkaz


Koně z naši staje

Budleska
Jmeno:Budleska
Plemeno:Česky Plnokrevník
Pohlavi:Kobylka
Povaha:Budlesku nemame moc dloho je to mlada kobilka ma 3 roky akoral ji zaježďujeme ale jinak je moc krasna kobylka
foto mužete vzhlednout ve fotoalbu
22.07.2009 21:23:49 | stálý odkaz


Koně z naši staje

Bara
Jmeno:Bara
Plemeno:Fjordsky kuŇ
Zbarveni:Světli plavak
Pohlavi:kobyla
Povaha:Bara umi byt šikulka když se ji chce ale umi byt taky pěkně naladova ale je to super kobylka.
Jeji foto mužete vzhlednout ve fotoalbu
22.07.2009 13:50:39 | stálý odkaz


Koně z naši staje

Elf
Jmeno:Elf
Plemeno:Hucul
Zbarvení:Tmavy plavak
Pohlaví:Valach
Povaha:Je to supr konik je hodny ale někdy nechce venku brzdit ale teď´už to jde konik je velmi učenlivy a umi byt někdy rozežrany
jeho foto mužete zhlednout va fotoalbu
22.07.2009 13:42:27 | stálý odkaz


Koně z naši staje

Cosio
Jmeno:Cosio
Plemeno:Česky Teplokrevnik
Pohlavi:Valach
Povaha:Cosio je hodny a krasny kun umi taky zlobyt jako každy ale jinak je pod sedle šikula je to zlaty konik
jeho foto mužete zhlednout ve fotoalbu
22.07.2009 13:30:14 | stálý odkaz


Koně z naši staje

Vermut
Jmeno:Vemud
Plemeno:Česky Teplokrevik
Pohlavi:Valach
Povaha:Vermut je šikulka je to spolehlivi a hodny kun.Je velky učitel a rad se mazli taky se na něm dobře jezdi a jezdi jenom na parelce.
Jeho foto mužete zhlednout ve fotoalbu
22.07.2009 13:17:56 | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se